Rok 1920 přinesl pro Hlučínsko náhlé zvraty. Po připojení k ČSR se začala psát nová historie této oblasti. S novým začátkem je spjato i založení střední školy, která na Hlučínsku dosud chyběla. Za počátek celého dění můžeme označit 6. srpna 1920, kdy z podnětu zemského prezidia bylo zřízeno "Státní reálné gymnázium v Hlučíně". Pro nedostatek učitelů a učebních pomůcek bylo vyučování zahájeno až 22. září 1920.

Nová školní budova

    Gymnázium se od svého počátku potýkalo se zásadním problémem nedostatku místa, který se vyhrotil kolem roku 1922, kdy vzrostl zájem o studium. Po vyhledání vhodného místa se v říjnu 1922 počala stavba nové budovy, která byla 6. září 1925 slavnostně otevřena. 30. léta (pod vedením ředitele Josefa Morice) se nesla v duchu stabilizace - jak po stránce zajištění pedagogického sboru, tak i v počtu studentstva.

Oberschule für Jugend

    Pak však přichází Mnichov, kterým si zdi gymnázia odvykly slýchat český jazyk zhruba na 7 let. Hlučínsko se ocitlo zase zpět v německé říši a s tímto úzce souvisí poněmčování (gymnázium se přejmenovalo na Oberschule für Jugend). Koncem války byla škola přeložena do Kravař a ve stávající budově byl zřízen lazaret. Poválečné otevření ústavu bylo stanoveno na 1. září 1945 a již v letech 1947 - 1948 se zde konaly maturity.

Období komunizmu

    Citace ze školní kroniky (rok 1948):
    "Politické změny byly přijaty žactvem i učitelským sborem poněkud s obavami a také s jistou zdrženlivostí, která pramenila z neinformovanosti. Avšak již počátkem března se žáci a učitelé postavili kladně k únorovým událostem a svými podpisy projevili souhlas s nově nastupujícím lidově demokratickým zřízením. Nepodařilo se však do konce školního roku založit skupinu československého svazu mládeže. Příčina tu byla hlavně v nedůvěře žáků a zejména žáků starších, kteří v této organizaci viděli obdobu nacistického spolku Hitlerjugend nebo protektorátního kuratoria mládeže."
    Roku 1953 bylo vyučování přetransformováno na tzv. jedenáctiletku.
    Roku 1968 škola oslavila 50. výročí vzniku Československa.
   Sebeobětování Jana Palacha vzbudilo ve škole také velký ohlas. Zástupci naší školy se poklonili jeho památce 16. ledna 1969 v pražském Karolinu. Nijak výrazně události roku 1968 do chodu školy nezasáhly. V roce 1970 proběhla prověrka pedagogů na jejímž základě bylo několik pedagogů přinuceno odejít.

Konec totality

    Roku 1972 odchází z budovy základní škola, která zde nalezla azyl hned po její dostavbě. Na rok 1976 byla naplánována generální oprava. Budova se oblékla do nového, stávajícího kabátu. Počátkem 80. let navázalo gymnázium družbu se školou v Ružomberku a Liptovském Mikuláši. Polistopadové události přináší nový vítr do vyučování. Ministerstvem byl schválen návrh na šestileté studium. První přijímačky do šestiletého studijního programu se konaly na jaře 1993. Od ledna 1995 je gymnázium příspěvkovou organizací Ministerstva školství ČR. Od roku 2004 je gymnázium zařazeno do rejstříku škol a školských zařízení jako šestileté s dobíhajícím čtyřletým. Od 1. I. 2007 nese gymnázium v Hlučíně čestný název Josefa Kainara.

Ředitelé gymnázia

Jan Zacpálek, zatímní správce 1920 - 1922
Josef Moric, trvalý správce 1922 - 1927, ředitel 1927 - 1938
Pavel Strádal, zatímní správce 1945 - 1953, ředitel 1953-1959
Matěj Tureček, ředitel 1953 - 1955
Mgr. Radoslav Adamec, ředitel 4. 9. 1959 - 31. 9. 1959
PhDr. Vilém Plaček CSc., ředitel 1. 11. 1959 - 31. 3. 1962
Mgr. Radoslav Adamec, ředitel 1. 4. 1962 - 31. 8. 1963
Stanislav Rambousek, ředitel 1963 - 1973
Jaromír Volek, ředitel 1973 - 1983
RNDr. Jiří Bárta, ředitel 1983 - 1988
Mgr. Jaroslav Horák, ředitel 1. 9. 1988 - 31. 1. 1990
Mgr. Alois Nasadil, ředitel 1. 2. 1990 - 30. 6. 1990
RNDr. Jiří Bárta, ředitel 1. 7. 1990 - 14. 8. 2005
Mgr. Jiří Šebesta, ředitel 12. 9. 2005 - dosud