Gymnázium Josefa Kainara, Hlučín, příspěvková organizace

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > O škole > Historie školy

Historie školy

Vznik školy

Vznik hlučínského gymnázia byl spjat s připojením Hlučínska k ČSR v roce 1920. Zásluhu na založení školy měli zvláště někteří slezští rodáci, kteří získali významné funkce v zemské slezské vládě. Škola měla od počátku plnit dva cíle. Jednak vzdělávat místní inteligenci, jednak přispět k národnímu uvědomění hlučínského obyvatelstva. Postoj českých úřadů, vlastenců i samotných profesorů gymnázia byl takový, že vnímali Hlučínsko jako český kraj, který se ne vlastní vinou poněmčil a je nutno jej znovu vrátit do českého národního života. To se mělo uskutečnit především díky soustavnému osvětovému a výchovnému působení. Proto také byla na problematiku školství od počátku upřena zvýšená pozornost.

Vývoj v období první republiky

Zřízením státního reálného gymnázia v Hlučíně, který před tím školu tohoto typu neměl, byl pověřen zkušený pedagog a kulturní pracovník Jan Zacpálek. K základní charakteristice prvorepublikových gymnázií patřila jejich osmiletá délka a stále ještě výrazné zaměření na výuku jazyků.

Na počátku své existence se škola musela potýkat s řadou problémů, které se dařilo překonávat jen postupně. Neexistovala vhodná budova, gymnázium bylo nakonec umístěno v objektu zvaném Charlottenstift (dnešní Dům dětí a mládeže). Musel se zajistit nábytek, pomůcky, knihy a učebnice. Samostatným problémem byl nábor žáků. V počátcích se na gymnázium hlásilo jen minimum dětí z Hlučínska. Obtížné bylo také získání pedagogických pracovníků. Mnohým se do Hlučína s jeho složitými národnostními a sociálními poměry nechtělo.

Přesto se dá říci, že gymnázium mělo neuvěřitelné štěstí. Přízeň úřadů umožnila rychlé vybudování nové školní budovy (od roku 1924 začala sloužit výuce a škola v ní sídlí dodnes). Také žáků neustále přibývalo, a to včetně rodilých Hlučíňanů. Mezi vyučujícími se, přes časté obměny sboru, našly výrazné osobnosti. Za všechny uveďme alespoň dlouholetého ředitele školy Josefa Morice.

Nepokoje v pohraničí ve druhé polovině 30. let a následné mnichovské události v roce 1938 znamenaly náhlý konec školy v její původní organizační a ideové podobě.

Oberschule

Německé úřady využily školní budovu pro zřízení Ostlandschule (později Oberschule für Jungen). Nově zřízená škola převzala kromě budovy i část vybavení bývalého reálného gymnázia a také část žáků. Její zánik nastal v ledna 1945, kdy byla nejen Oberschule, ale i další školy na příkaz úřadů uzavřeny a vyučování z důvodu válečných událostí ukončeno.

Obnova po válce a první školské reformy

Když skončila válka, začalo obnovování českého reálného gymnázia. Nenahraditelnou roli zde sehrál především Pavel Strádal, který se stal novým ředitelem. Jeho znalost místních poměrů a pochopení pro ně, stejně jako jeho organizační schopnosti umožnily postupnou obnovu školy. Ve školním roce 1945/1946 se učilo ještě v provizoriu, ale od následujícího roku se již přešlo na řádnou výuku.

Rokem 1948 došlo k výrazným politickým a společenským změnám, které se zákonitě odrazily i v životě školy. Mimo jiné začalo období organizačních změn ve školství. V průběhu školního roku 1948/1949 vstoupil v platnost zákon o jednotné škole, podle kterého byla gymnázia přeměněna na školy čtyřleté. V lednu 1950 získala škola čestný název Gymnázium jaselských dělostřelců. Iniciativa vzešla od představitelů místní samosprávy a vojenské posádky. Používání čestného názvu ale vydrželo jen krátce, protože brzy přišla další reforma školství.

Jedenáctiletá a střední všeobecně vzdělávací škola

Už v roce 1952/1953 byla schválena další reforma, která spočívala ve vytvoření tzv. jedenáctiletých škol. Jedenáctiletá škola v sobě spojovala jak základní, tak i gymnaziální školství. Hlučínská jedenáctiletá škola vznikla od šk. roku 1953/1954 sloučením dosavadního gymnázia, tzv. 2. střední školy (měšťanské školy), 1. národní školy a 3. národní školy. Vznikl tak kolos s 20 třídami a bylo třeba učinit řadu organizačních a administrativních opatření. Ředitelem jedenáctiletky se stal Matěj Tureček, kterého později opět nahradil Pavel Strádal. Středoškolská výuka se značně zkomplikovala. Také vznikl problém s nedostatkem místa. Velkou část budovy gymnázia zaplnily třídy prvního a druhého stupně, odborné učebny musely být používány jako běžné třídy a učilo se i v místnostech, které k tomu nebyly původně určeny.

Částečnou změnu k lepšímu přinesl až nový školský zákon z konce roku 1960, podle kterého se od roku 1961 dosavadní 9.-11. ročníky jedenáctiletek změnily na samostatné střední všeobecně vzdělávací školy. U nás změna probíhala pomalu. Vzhledem k malému počtu tříd zůstala SVVŠ hospodářsky a organizačně spojena se základní devítiletou školou, která rovněž vznikla podle nového zákona. ZDŠ fungovala přitom i nadále v budově gymnázia. Ředitelem školy byl Vilém Plaček a později Radoslav Adamec. Teprve od školního roku 1963/1964 došlo k organizačnímu rozdělení obou škol, ale obě se nadále nacházely v jedné budově. Novým ředitelem samostatné SVVŠ byl jmenován Stanislav Rambousek.

Návrat ke gymnáziu

Šedesátá léta byla obdobím určité stabilizace. Projevila se ve fungování pedagogického sboru i v náboru žáků. Tento vývoj podstatným způsobem nenarušily ani události následující po srpnu 1968, i když několik pedagogů muselo ze školy odejít. V roce 1968 byl přijat zákon, kterým se všeobecně zaměřeným středním školám vrátil tradiční název gymnázium a došlo k změně délky studia na 4 roky. Od roku 1972 pak základní škola definitivně opustila poslední prostory, které ještě měla v budově k dispozici, což společně s rozsáhlou rekonstrukcí objektu v letech 1976-1980 výrazně přispělo ke zlepšení podmínek vyučování. Ředitelskou funkci převzal v roce 1973 po řediteli Rambouskovi Jaromír Volek.

V 70. a 80. letech se změny odehrávaly spíše v oblasti vyučovaných předmětů a metod práce. Opět byl posílen význam polytechnického vyučování. Byl vytvořen nový předmět základy výroby a odborné přípravy, který se na škole vyučoval v několika zaměřeních (základy strojírenství, stavebnictví, ekonomiky a zemědělství). Z dnešního pohledu jako trvalejší se ovšem ukázalo spíše zavedení jiné novinky – předmětu informatika a výpočetní technika, který se začal vyučovat od roku 1986/1987. V první polovině 80. let vznikla jedna z tradic naší školy, kterou je NON STOP neboli nepřetržité několikahodinové volejbalové utkání mezi jednou maturitní a jednou předmaturitní třídou. Tato akce se s některými obměnami udržela na škole dodnes.

V roce 1983 odešel Jaromír Volek do důchodu a nahradil ho RNDr. Jiří Bárta jako nový ředitel. Jiří Bárta pak kromě krátké epizody ve funkci krajského inspektora v letech 1988 a 1989 (ředitelem školy v té době byl Mgr. Jaroslav Horák) působil na škole až do roku 2005.

90. léta

Polistopadové období přineslo řadu změn, na které musela škola reagovat. Byla například zrušena výuka základů výroby a odborné přípravy a výuka branné výchovy. Do pozice prvního cizího jazyka se dostal jazyk anglický, který odtud vytlačil ruštinu. Rozšířil se prostor pro volitelné předměty. Výrazně vzrostl význam a později i počet hodin informatiky a výpočetní techniky. Tyto a další změny také přinesly částečnou obměnu pedagogického sboru. Bezpochyby největší výzvou se ale ukázala možnost zřizovat víceletá gymnázia. Vedení školy společně s pedagogickým sborem se rozhodlo rovněž využít tuto příležitost a požádalo ministerstvo školství o povolení šestiletého studia. To bylo po určitých průtazích nakonec získáno. První studenti tohoto studia nastoupili v září 1993. Počet šestiletých tříd postupně narůstal, pozvolna začal měnit charakter školy a počítalo se s tím, že časem na gymnáziu zůstane jen tento studijní program, zatímco čtyřletý bude zcela ukončen.

Proměňovalo se také právní postavení školy. Od roku 1992 získala škola právní subjektivitu a stala se rozpočtovou organizací ministerstva školství. Od ledna 1995 se pak škola stala příspěvkovou organizací ministerstva. V témže roce se uskutečnily oslavy 75. výročí školy spojené se sjezdem abiturientů a vydáním almanachu. I přes nepříznivou situaci ve financování školství se v 2. polovině 90. let podařilo uskutečnit některé projekty modernizující budovu školy, například plynofikace vytápění. Výrazné investice šly také do výpočetní techniky.

Dlouholetou tradici studentských akcí, jako je NON STOP ve volejbalu nebo Sportovní den o putovní pohár Pavla Strádala, rozšířil v první polovině 90. let tzv. Crazy den (recesistní zábavné dopoledne, při kterém každá třída předvádí ostatním svůj program a porota vybírá vítěze). Obě akce se vzájemně vhodně doplňují a probíhají vždy okolo 17. listopadu jako připomínka Mezinárodního dne studentstva. Od 2. poloviny 90. let se stal velmi oblíbeným nově zavedený letní sportovní kurz, který vhodně doplnil již existující zimní lyžařský výcvik. Pravidelně se také pořádaly především jazykově zaměřené vícedenní exkurze do anglicky a německy mluvících zemí. Výraznou aktivitou, do které se zapojilo mnoho generací studentů, byl smíšený pěvecký sbor. Ten také školu velmi úspěšně reprezentoval na řadě pěveckých soutěží a dalších kulturních vystoupení.

První dvě desetiletí 21. století

Po vzniku vyšších územně samosprávných celků přešly pravomoci v oblasti středního školství právě na ně. V našem případě to znamenalo, že od školního roku 2001/2002 se zřizovatelem školy stal Moravskoslezský kraj. K 1. lednu 2007 pak začala škola používat nové pojmenování. Získali jsme čestný název Gymnázium Josefa Kainara, Hlučín, který se rychle vžil a stal se trvalou součástí identity školy (básník Josef Kainar je jedním z našich nejvýznamnějších absolventů, na gymnáziu maturoval v roce 1938).

V roce 2005 se rozhodl dosavadní ředitel RNDr. Jiří Bárta odejít z funkce ze zdravotních důvodů. Novým ředitelem se stal Mgr. Jiří Šebesta, který ve funkci působil do roku 2012. Tehdy ho nahradila jako nová ředitelka PhDr. Charlotta Grenarová. Významnou změnou bylo také zřízení tzv. školské rady. Jednalo se o novinku vycházející z nového školského zákona.

Od roku 2006/2007 se rozběhla reforma základního a středního vzdělávání, která rovněž vycházela z nového školského zákona přijatého v roce 2004, dále z tzv. Bílé knihy a z dokumentu Rámcový vzdělávací program pro základní (gymnaziální) vzdělávání. V první fázi reformy musela škola na základě výše uvedených dokumentů vypracovat tzv. školní vzdělávací program (ŠVP), podle kterého se pak mělo začít vyučovat. Tím začala druhá fáze reformy spočívající v zavedení ŠVP do výuky. Přechod na nový systém byl postupný. Ve školním roce 2009/2010 se podle něj vyučovalo v primách a terciích a pak následovaly postupně další ročníky. Zároveň se už od 90. let připravovaly různé plány na změnu maturitních zkoušek. Reforma se ale neustále odkládala a definitivně byla schválena až v roce 2010.

Plánovaný přechod na čistě šestileté gymnázium se ukázal z různých důvodů jako komplikovaný a oproti původním předpokladům se protáhl (poslední přijímací zkoušky do čtyřletého studia se konaly ve školním roce 2003/2004 a poslední třída tohoto studia maturovala v roce 2007/2008). To už ale byla ve školství zcela jiná situace než na začátku 90. let. Reakce na změnu ze strany rodičovské veřejnosti byla spíše negativní. Nesplnilo se ani očekávání, že se tak zvýší počet zájemců o studium. Od roku 2013/2014 bylo proto čtyřleté studium obnoveno. S touto změnou souvisela také optimalizace počtu tříd a snížení celkového počtu žáků na přibližně tři sta.

Další výraznou změnou po roce 2000 byla rozrůstající se vybavenost učeben moderní multimediální technikou. Ve druhém desetiletí tohoto období již byly dataprojektory a počítače ve všech učebnách. Vznikla také nová multifunkční učebna vybavená 30 počítači. To ale nebyla jediná modernizace školní budovy. V celé budově byla vyměněna okna. Školní kuchyně byla přeměněna na výdejnu stravy (obědy jsou dovážena ze ZŠ Hornická). Dále byla k budově školy přistavěna hydraulická plošina pro hendikepované, byly renovovány odborné učebny (nejdříve laboratoř fyziky a chemická posluchárna, později učebny jazyků a IVT, nakonec laboratoře biologie a chemie). V přízemí pak vznikla zcela nová knihovna, která zároveň slouží také jako učebna.

Ve své činnosti úspěšně pokračoval smíšený pěvecký sbor. Škola také začala pořádat pro žáky různé aktivity. Mohli se zapojit do mezinárodního programu DofE a účastnit se školou pořádaných soutěží, jako je LoMaS a HumaS. Nejen pro naše žáky, ale hlavně pro žáky základních škol pak je pořádána recitační soutěž. K výrazným studentským počinům patřil vznik školního rádia OMEGA, které svou činnost zahájilo v roce 2000. Redakce rádia se několikrát změnila a vysílání se nakonec udrželo až do roku 2017. Mezi studentské iniciativy můžeme zařadit také akci s názvem Studenti studentům, na které mohli hudebně, pohybově nebo jinak nadaní studenti předvést své dovednosti spolužákům. Konala po několik let vždy v období přijímacích zkoušek. Širší veřejnosti byl v říjnu 2002 určený pořad věnovaný Iljovi Hurníkovi a Slezsku, který škola uspořádala ve spolupráci s městem Hlučínem a místními kulturními institucemi. Druhou významnou událostí, při které se škola prezentovala široké veřejnosti svým kulturním programem, byly oslavy 90. výročí školy v roce 2010. Kulturní akce byly uspořádány také v roce 2011 a 2017 v souvislosti s kulatými výročími Kainarova narození a úmrtí. V roce 2018 se pak poprvé konal GymplFest (hudební festival určený současným i abiturientským školním kapelám). Festival se od té doby koná pravidelně.

Škola navázala i mezinárodní spolupráci. Od roku 2000/2001 spolupracovala s některými polskými školami v rámci programu Phare CBC. Projekt sice po několika letech skončil, ale díky němu navázané kontakty s Lyceem v Namyslówě pokračovaly i v následujících letech.

Současnost

V roce 2019 jsme začali intenzivně připravovat oslavy stého výročí. Nikdo tehdy ještě netušil, že následující více jak dva kalendářní roky budou poznamenány pandemií covidu-19. Pandemie pak v roce 2020 částečně zasáhla do programu oslav, ale i tak se podařilo uskutečnit všechny hlavní akce. V únoru 2020 to byla studentská vědecká konference věnovaná dějinám Hlučínska a naší školy a školní ples v duchu dvacátých let. Hlavní program se uskutečnil v září 2020. Zahrnoval slavnostní zahájení oslav za přítomnosti předsedy Senátu PČR Mgr. Miloše Vystrčila, dny otevřených dveří, dva rozmanité kulturní programy (na školním dvoře a v Červeném kostele) a slavnostní mši. K výročí byl vydán také almanach.

Pandemie jinak způsobila opakované uzavření škol, žáci i vyučující si museli postupně zvyknout na distanční výuku za pomocí moderních komunikačních prostředků. Pro všechny to bylo složité období po stránce organizační i výukové, zvláště proto, že i když v některých obdobích probíhala prezenční výuka, platila řada hygienických a dalších opatření. Všichni byli rádi, že od jara 2022 se výuka definitivně vrátila do běžných kolejí.

I přesto, že v době pandemie byly různé veřejné akce spíše omezovány, podařilo se škole začít pravidelně pořádat tzv. Punčobraní (charitativní akce spojená s bohatým kulturním programem, jejíž výtěžek je určen Nadaci Pavla Novotného). Koná se vždy v listopadu. Po odeznění pandemie se rovněž začaly znovu konat všechny pravidelné akce, které škola pořádá (viz výše). K novým aktivitám patří také ty, které v posledních letech vznikly z iniciativy studentů. Jedná se například o Halloween (žáci soutěží o nejlepší kostým) nebo o školní debatní klub, který už dosáhl některých zajímavých úspěchů v tzv. Debatní lize.

Vývoj školy se nezastavil. Uskutečněno bylo několik vylepšení školní budovy a také byly zlepšeny výukové možnosti. Na podzim 2020 byla původní hydraulická plošina nahrazena plnohodnotným výtahem. V roce 2021 byla rekonstruována školní kotelna a vybudována venkovní učebna, v roce 2022 byla dokončena učebna robotiky. Došlo také k renovaci řady kabinetů a dalších školních prostor. Aktuálně je v běhu kompletní výměna elektroinstalace. V září 2024 jsme ukončili její první fázi, druhou fázi zahájíme v červnu 2025. K výrazným vylepšením ve výukové oblasti patří zavádění výuky robotiky, ale také rozšíření nabídky vyučovaných cizích jazyků o španělštinu. Dále také zapojení do programu Erasmus+, který umožňuje jak učitelům, tak i žákům bezplatné výjezdy do ciziny za účelem jazykového i dalšího vzdělávání.

K posledním velkým změnám, ke kterým na škole došlo, se řadí změna ve vedení školy. Dosavadní ředitelka PhDr. Charlotta Grenarová se rozhodla odejít do důchodu. Na základě výsledků konkurzu našeho zřizovatele, Moravskoslezského kraje, se novou ředitelkou školy stala od 1. srpna 2024 Mgr. Andrea Cahelová.